Honba za pokladem Kapitána Kidda
30. 5. - 1. 6. 2014
Scházíme se v pátek o páté v klubovně – než se ale vydáme na plavbu, je třeba splnit všechny náležitosti – každá z posádek musí mít před opuštěním přístavu čtyři klíče a všechny kousky mapy. Je to to místy náročné, nakonec ale všichni vše získáváme a okolo šesté skutečně vyplouváme – nejprve se každá družinka vydáváme pro svůj – tentokrát opravdový – klíč a pak, jelikož nám počasí zcela nečekaně přeje, nastupujeme cestu do Klíčanské ulice v Kobylisích, Zámečnické ulice v Hloubětíně a do ulice Nad Zámečnicí v Košířích. Po této zprávě se již většina posádek vydává do hajan, nicměně i v sobotu – po povinném sedmihodinovém spánku – motivace všemožným zamykacím náčiním pokračovala; dostali jsme se například ještě do Klíčovské ulice v Letňanech či do Zámků na samém severu Prahy – a abychom nezapomněli, že jsme námořníci, zpráva se ještě nalézala v ulici Na Ostrůvku či v ulici U Vody. V Holešovicích jsme konečně po sobotním poledni nalezli popis místa, kde se nachází kýžená truhla s pokladem kapitána Kidda; zakopané jmění leží na východním cípu ostrova Štvanice.
Jako první k místu s pokladem dorazila posádka vedená Mikuldou a Vosou – nicméně ani tato pirátská skupina neměla ještě zcela vyhráno. Nejprve bylo třeba sehnat kopáčské náčiní – Karla (křestní jméno sympatického mladého rýče) nám ale výměnou za jednoduchý plánek ostrova bez okolků poskytli místní piráti a my tedy mohli dle slepené mapy hledat místo, kde je truhlice zakopána – a po delším přehrabování hlíny konečně narazil Karel na dřevo. Od té chvíle už stačilo jen pár minut k tomu, aby pokladnice spatřila světlo světa. I když jsme nejdříve truhlu málem otevřeli násilím, nakonec jsme museli vyčkat příchodu všech družinek, neboť byla zajištěna čtveřicí zámků, klíč k nimž měla vždy jen jedna družinka – zanedlouho však dorazila i Samara a my mohli začít se slavnostním odemykáním.
A tu nadešlo zklamání – velká truhla skrývala jen malou truhličku, která byla zapečetěna novými dvěma zámky, a vzkaz, abychom hledali před kostelem u sv. Klimenta – tam jsme však nalezli už jen dopis, že se máme rozdělit do dvou skupin – na starší a mladší – a každá z nich že má sehnat jeden z klíčů.
Zatímco mladší se šli do klubovny zotavit, starší (ve složení Samara, Meliška a Vosa) se vydali na cestu hned. Zašifrovaná informace o tom, kde se klíč nachází, byla rozstříhána na čest částí a umístěna různě po Praze. O tom, kde je těchto šest částí umístěno, pojednávalo šest složitých a bez nápovědy téměř nerozluštitelných šifer – a nápovědy k těmto šifrám se také nacházely různě po našem hlavním městě. Všechno bylo velmi složité a nejednoduché, nicméně nás velké to velice bavilo, a tak jsme již v neděli okolo jedné hodiny odpolední mohli klíč k pokladničce vylovit z Vltavy – byl spuštěn na provázku z pravého břehu řeky poblíž parku v Lannově ulici.
Ani malí ale nezaháleli – čekal na ně nedělní čtyřhodinový poklad ve Stromovce. Prý byl také neméně strastiplný, a dobrodružný; jisté je, že mladší se svým klíčem dorazili zhruba dvě hodiny po nás, starších, a společně jsme tedy mohli konečně pokladnici otevřít – tato menší pokladnička už konečně skrývala hledané bohatství, jež jsme si ve družinkách dle svého umístění rozdělili a následně pořádně roztočili na místním tržišti.
Dosyta najezeným sladkostmi nám už zbývalo jen uklidit a pak se rozejít do svých domovů – poklad kapitána Kidda byl nalezen a cíl víkendu tedy splněn.
Zapsal Vosa.
