Tábor 2024 – Stíny Londýna [Malý Vpřed]
2. - 9. 7. 2024
Probudili jsme se do slunečného letního rána do dalšího z řady náročných dní života na Muddy Lane v Hnědém Londýně. K snídani jsme dostali ovesnou kaši a dozvěděli jsme se, že dnes večer se otevírá́ hostinec U Křuplé lucerny, nejlepší podnik našeho města. Samozřejmě jsme zatoužili tam jít, byl tu ale jeden háček — neměli jsme peníze. Během dne jsme se tedy všemi možnými způsoby snažili je získat. Dopoledne jsme dostali nějaké ty drobné předváděním pouličního umění, prodáváním našich květinových výtvorů, žebráním i sbíráním šišek. Odpoledne už jsme se díky nastřádaným drobným mohli věnovat výnosnější činnosti — obchodování. Ve městě se totiž nachází několik tržišť’ a my jsme objevili, že se dá nějaký předmět koupit na jednom tržišti levně a na druhém prodat draze. Tak jsme nakonec získali dostatek prostředků, abychom mohli večer navštívit hostinec U Křuplé lucerny. A právě tam začalo naše dobrodružství.
Nejprve jsme si užívali nápojů, drinků a her, které podnik nabízí. Pak ale naši pozornost zaujal muž v kápi obchodující s tajemnými předměty. Ten si nás k sobě dokonce pozval a prozradil nám velké tajemství. Náš Hnědý Londýn není jediným Londýnem, existuje jich víc! A nejlepší je Červený Londýn, ve kterém dokonce existuje magie. Tajemný muž z nás vycítil talent na magii, takže se rozhodl nám o dalších Londýnech říct. Dokonce nám pomohl najít skrytý průchod, kterým jsme ještě téhož večera prošli do Červeného Londýna plného magie. Takový zvrat během jednoho dne! Celí natěšení na to, co nám další dny přinesou, jsme se uložili ke spánku.
Dalšího rána už jsme se probudili na Muddy Lane v Červeném Londýně. Snídaně zde byla o poznání lepší, a hlavně jsme měli možnost věnovat se ovládnutí magie. Dozvěděli jsme se, že existuje několik druhů magie — magie země, vzduchu, vody, ohně, kosti, kovu a ledu. Rozhodli jsme se tedy, že se v následujících dnech pokusíme ovládnout všechny tyto druhy magie, abychom se stali vyšším mágem, nebo, jak říkají v Červeném Londýně, flamenem. Vodu jsme ovládli tak, že jsme postavili funkční loďky, které přežili plavbu po zrádných vodách rybníku Bahňáčku. Za ovládnutím ohně jsme museli dojít až do Čertova žlebu, kde jsme museli ukrást oheň samotným čertům. Vzduch jsme si podmanili bezchybným zdoláním řady lanových překážek a stavbou domků pro větrné skřítky. Magii země jsme si osvojili tak, že jsme nevzhlednou hlínu zvládli přetvořit v krásné výrobky, které jsme dokonce mohli prodat na tržišti. Zbylé druhy magie už byly o něco náročnější. K ovládnutí magie ledu jsme se museli proměnit v ledové sochy a předvést v této náročné roli divadelní představení u večerního ohně. K podmanění magie kovu bylo zapotřebí, abychom pochopili, jak funguje magnet, a zvládli s jeho pomocí nalovit kovové součástky.
Když už jsme si osvojili všechny magie kromě magie kosti, zjistili jsme, že v Červeném Londýně není tak bezpečno, jak se nám zprvu zdálo. Z Černého Londýna se k nám totiž začala šířit zlá černá magie. Ta byla tak silná, že dokázala i proměnit člověka v nestvůru. Ovládli jsme tedy i magii kosti, díky které jsme dokázali proměnit několik nestvůr zpět v lidi. Bylo nám ale jasné, že proměna pár nestvůr černou magii nezastaví. Navíc nám přišel čím dál tím více podezřelý zvláštní černý kámen, který se nám neustále objevoval na různých místech Červeného Londýna, i když jsme se ho snažili mnohokrát odnést pryč. Poradili jsme se tedy s těmi nejzkušenějšími flameny. Spolu s nimi jsme dospěli k závěru, že černý kámen bude zdrojem černé magie a je nutné ho zničit. Vydali jsme se tedy na cestu, sledovali jsme nápovědy a doufali, že z nich vyčteme, kde a jak můžeme kámen nadobro zničit. Po překonání řady překážek se ukázalo, že musíme černý kámen zanést do jeskyně u potoka naproti mlýnu, přidat magické runy a s pomocí našeho silného zaříkání ho zničit. A opravdu se nám to povedlo! Z jeskyně se začal valit hustý černý dým a černý kámen byl zničen. Zpět v Červeném Londýně jsme záchranu města od černé magie oslavili v hostinci U Zlaté lucerny. A to byl konec našeho náročného, ale úspěchem zakončeného dobrodružství.
Zapsala Sára
