Recept
Vodou o teplotě 70°–80° C zalijte čaj v poměru 1,5 dl na 1 čajovou lžičku. Ponechte 2–3 minuty louhovat. První dva nálevy jsou nejlepší.
Kterak Moriko objevila tento čaj
Moriko kdysi při jedněch letních svátcích vypomáhala v čajovně ve vedlejší vesnici. Ačkoli se však po celý den za pultem pilně otáčela, dostala za svou dřinu pouze jeden jediný ubohý váček čaje. Vztekala se, to víte, a chtěla více, když už tedy ne peníze, pak alespoň pytlíky dva nebo tři. Majitel čajovny, lakotný muž, byl ale neoblomný, a víc už Moriko za svou práci nedostala, i když se před ním málem postavila na hlavu. Všecka rozzlobená a ponížená tou nespravedlností se tedy vydala přes les zpátky domů. To ještě nevěděla, jak jí získaný čaj dobře poslouží.
Jakmile ji pohltil svět stínů, shlukli se kolem ní ze všech stran loupežníci — a že jich byla pořádná tlupa!
„Peníze nebo život,“ řekl Moriko jeden z nich.
„Peníze nemám,“ odvětila Moriko, „ale mohu vám každému dát hrst tohoto drahého čaje, který pak můžete výhodně prodat.“
Loupežníci byli nevzdělaní, a tak nepoznali, že se vůbec nejedná o drahý čaj, hrst čaje rádi přijali a zase odtáhli. Moriko však ani tehdy neměla vyhráno: kvůli tomu, jak na ni ti loupežníci vybafli, zapomněla, odkud přišla a kterým směrem se má dát — dočista se ztratila, a v tom světě temných stromů a zrádných větví nenávratně zabloudila.
Když už si myslela, že bude muset v lese přenocovat, vzpomněla si však na jedno staré kouzlo, kterému ji naučila její babička. Nabrala z pytlíčku hrst čaje, zavřela oči, pak pronesla kouzelnou formulku a rozhodila lístky všude kolem. Starý zvyk pravil, že na kterou stranu padlo lístků nejvíce, tou cestou se má ztracený poutník dát. Moriko se tedy shlukem lístků na jedné straně řídila a šťastně došla až k vesnici.
Tehdy však byly ještě doby, kdy byla vesnice kvůli loupežníkům obehnána vysokou zdí s bránou, která se na noc zamykala, a když Moriko dorazila, byla už vysoká vrata zavřená.
Moriko pochopitelně měla klíč, jenže zámek byl příliš vysoko, než aby na něj dosáhla. A tehdy našel pytlík čaje své poslední uplatnění: Moriko si na něj stoupla a bránu si odemkla.
Nakonec jí tedy pytlík čaje od lakotného čajovníka dobře posloužil. Má ho dodnes a lístků z něj odebírá jen po malých troškách, aby jí dlouho vydržel.
Kterak můžeš čaj sehnat ty
Čaj Zhu cha, u nás známý spíše pod názvem Gunpowder patří mezi klasické zelené čaje. Vaří ho ve skoro každé čajovně a domů se dá získat, stejně jako pár dalších čajů, u kapitána velké lodi, která sem cizokrajné čaje dováží.
Kam dál?
Přečti si třeba legendu, která se k tomuto čaji váže!