Život ohrožující stavy

ŽOS je zkratka pro život ohrožující stavy. To jsou stavy, u kterých když nedojde k okamžitému poskytnutí první pomoci a následnému lékařskému ošetření, hrozí doživotní postižení zraněného anebo, mnohem častěji, smrt. Dostaneš – li se někdy do místa, kde je více zraněných, vždy ošetři života ohrožující stavy jako první, protože jsou nejnebezpečnější.

5 života ohrožujících stavů

  • Vnější krvácení velkého rozsahu
  • Zástava dýchání a krevního oběhu
  • Šok
  • Bezvědomí
  • Pneumotorax

Jak zjistíš co je postiženému?

Přijdeš k postiženému a promluvíš na něho. Pokud se neprobere, zkus s ním zatřást, následně zkus bolestivý podnět (štípnutí do ušního lalůčku, zatlačení zezadu na čelisti). Pokud ani teď člověk nejevil nějaké reakce, zjisti, zda jsou v pořádku životní funkce. Zjisti, jestli postižený dýchá. Přilož ucho k jeho nosu a ruku polož na jeho hrudník. Pohledem také sleduj pohyby na hrudníku. Jestliže dýchá, uslyšíš to a ucítíš pohyb na hrudníku. Když nedýchá ani nemusíš zjišťovat tep, který se zjišťuje alespoň 15 sekund pohmatem na krku těsně vedle ohryzku. Když potkáš člověka s života ohrožujícím stavem volej vždy sanitku! Telefon pokládá vždy dispečer!

Vždy nahlaš:

  • jméno a příjmení, případně číslo, ze kterého voláš
  • co nejpřesnější popis místa (nejlépe ulici a číslo popisné)
  • počet zraněných a informace o vzniku nehody
  • nahlaš další možné ohrožení (únik plynu, sesuv půdy,…)

Jak co ošetříš?

Vnější krvácení velkého rozsahu

Pověř zraněného tím, aby si zamáčknul ránu (ty by ses mohl nakazit!). Potom přilož na ránu sterilní obvaz, zvedni končetinu nad úroveň srdce a zavaž poraněné místo tlakovým obvazem. Pokud nemáš už hotový, polož jeden zamotaný obvaz a ovaž to dalším. Pokud obvaz začne prosakovat dej další, ale ten původní v žádném případě nesundavej. Obvazy dej maximálně 3 na sebe, pokud stále prosakuje, zaškrť. Nezapomeň přesný čas zaškrcení! (Nejlépe ho napiš na lísteček.) Samozřejmě hned volej sanitku, případně během ošetření pověř někoho v okolí.

Zástava dechu a krevního oběhu

K zástavě dechu může dojít několika způsoby. Buďto vdechnutím cizího předmětu, který se zasekne v dýchacích cestách nebo znemožněním dýchacích pohybů (zlomení žeber, stlačení nebo zhmoždění hrudníku), nemocí plic a poraněním plíce (pneumotorax, roztržení plíce). Když dojede k zástavě dechu, člověk začne rudnout a postupně modrat. K zástavě krevního oběhu může, stejně jako u dýchání, dojít několika způsoby: ztrátou tělních tekutin (krvácení…), při rozsáhlých popáleninách, při zásahu el. proudem nebo třeba při infarktu. Jak zjistit tep už víte, tak jen je potřeba zjišťovat ho pomocí jiných prstů než palce, tam totiž člověk cítí svůj vlastní tep.

Když potkáš člověka, který netepe a nedýchá, polož ho na záda a uvolni mu dýchací cesty. Nejprve odstraň z dutiny ústní všechny volné předměty (žvýkačka, bonbon, zbytky potravy, zubní protézu, zvratky…) a potom zakloň postiženému hlavu, tím zabráníš zapadnutí jazyka a uvolníš tak dýchací cesty. Postiženého dej na tvrdou podložku a potom můžeš začít s resuscitací. Masáž srdce provádíš asi na šířku dvou prstů od koce hrudní kosti, u mužů je to zhruba na spojnici bradavek. Hrudník stlačuješ asi do hloubky 4–5 cm frekvencí asi 100 stlačení za minutu. Masáž a dýchání provádíš v poměru 30:2 u dospělých a dětí od 3 let, 15:1 u dětí do 3 let. Masíruješ až do chvíle, kdy to přebírá záchranář. Jste-li dva zachránci, jeden masíruje a druhý dýchá. Začne-li oživovaný lapat po dechu nepřestávej s masáží, to je jen reflex a životní funkce se ještě neobnovily. Jste-li v místě, kde sanitka přijede rychle (ve velkých městech), doporučuje se provádět pouze masáž srdce bez vdechů.

Šok

Šok je reakce na nadměrnou zátěž organismu, může k němu dojít při rozsáhlých zraněních (popáleniny, ztráta krve, …). Při šoku se výrazně zrychlí tep i dýchání, člověk začne blednout a bude se potit (studeně), může zvracet, mít pocit žízně nebo závratě.

Člověka v šoku ulož do protišokové polohy. To je poloha, kdy postižený leží na zádech a nohy má zvednuté alespoň o 30 cm. S postiženým stále mluvíme a snažíme se ho uklidnit.

Řídíme se pravidlem 5T:

  • Teplo – zajistíme tepelný komfort, přikryjeme ho atd.
  • Transport – zajistíme transport postiženého do nemocnice
  • Ticho – postaráme se o klid v okolí postiženého
  • Tišení – pokusíme se tišit bolest, nikdy ale nepodáváme léky, můžou zkreslit vyšetření doktora
  • Tekutiny – postiženému nedáváme pít a ni jíst, i když má žízeň nebo hlad (může to oddálit čas operace), můžeme mu ale například otřít rty vodou

Pneumotorax

Pneumotorax je zranění, při kterém dojde k porušení hrudní stěny, popřípadě i plíce. Nejčastější příčinou je pohmoždění hrudníku. Postižený je neklidný, namodralý, má zvětšené žíly na krku a jeho dýchací pohyby se postupně zmenšují. V místě zranění je zpěněná krev.
Poraněného posadíme do polosedu a vyrobíme polopropustné krytí. Ránu sterilně zakryjeme, je-li v ní nějaká cizí věc, nikdy jí nevyndaváme a přes sterilní krytí leukoplastí nebo izolepou přilepíme ze tří stran igelit. Pokud se stav nezlepšuje, přilepíme i čtvrtou stranu.

Bezvědomí

Bezvědomí je stav, ke kterému dochází poruchou nerv. systému. Postiženého uložíme do stabilizované polohy a kontrolujeme jeho životní funkce.

Stabilizovaná poloha:

Skrčíme dolní končetinu, která bude pod postiženým a špičku její nohy položíme pod koleno druhé dolní končetiny. Paži na této straně těla zasuneme co nejdále pod tělo. Klekneme si k postiženému ze strany skrčené dolní končetiny. Druhou paži postiženého přehodíme přes své rameno, postiženého uchopíme za rameno a koleno ohnuté dolní končetiny (nebo za bok) a opatrně ho přetáčíme k sobě. Hlavu postiženému zakloníme a otevřeme mu ústa. Paži, kterou má pod tělem, můžeme posunout o něco dále od těla (postižený je sice stabilnější, ale budeme-li ho potřebovat rychle přetočit na záda kvůli resuscitaci, tak nám paže bude bránit), druhou paži skrčíme a podložíme s ní hlavu. Výhodou této polohy je především to, že postižený má uvolněné dýchací cesty, nízký tlak na hrudník a břicho a také se dobře kontrolují životní fce. Postiženého neukládáme do stabilizované polohy, pokud nemá zachované životní funkce!!!

PAMATUJ:

  • vždy při ŽOS volej sanitku (155, 112)
  • na prvním místě je tvé zdraví – vezmi si gumové rukavice, použij resuscitační roušku,…
  • nepodléhej panice a nezmatkuj!