Tábor 2015 – Japonsko
1. 7. - 22. 9. 2015
Když jsme dorazili na naše tábořiště nedaleko Vápna v Českém ráji a zabydleli se, vydali jsme se na borůvky. Po návratu na nás již čekalo japonské obyvatelstvo městečka Omu a vítalo nás po návratu ze zkušené. Abyste rozuměli, v Omu už pořádnou dobu nebyla žádná čajovna, která by stála za řeč, a tak bylo na nás, abychom nějakou takovou založili. Nejprve jsme získali vybavení – každý svůj polštářek do čajovny a každá skupinka jeden zhong a dvě mističky na tvorbu čajů. A pak už jsme se do toho mohli pořádně opřít. Naučili jsme se po japonském způsobu slušně chovat k zákazníkům a naše nabídka rozličných čajů a receptů se postupně rozrůstala. Tyto čaje jsme servírovali na večerních čajovnách, kde jsme také hráli typické japonské hry.
Kromě toho jsme se samozřejmě zdokonalovali i v dalších aktivitách, které Japonci ovládají. Učili jsme se hrát go, skládali origami, stříleli z luku a překonávali záludné lanové překážky. Pověst o naší čajovně se brzy rozšířila, a tak nás navštívil císařský úředník. Naše čaje mu moc chutnaly, ale Císařský glejt nám neudělil. Vydali jsme se tedy na pouť za nejlepším čajovníkem v zemi, který nám prozradil, že musíme uvařit něco typického pro naši čajovnu. Čaj netradiční a neznámý, který bude vystihovat podstatu naší vesnice. Tak jsme se do toho opřeli a dali dohromady všechny takové suroviny. Výsledný čaj ale chutnal všelijak. Dokonce to byl takový paskvil, že se urazil duch bývalého čajového mistra, který v naší vesnici přebýval, zanechal nám znechucený dopis a zmizel. Pustili jsme se do jeho pronásledování. Na konci naší poutě jsme nalezli recept, podle kterého jsme již na podruhé uvařili čaj správně, a tak nám císařský úředník nakonec Glejt udělil. Následující den jsme strávili oslavami, které jsme zakončili mohutným ohňostrojem. A pak tradá domů.
Podrobnou kroniku, video a spoustu dalšího najdete na táborovém webu.
