Tábor 2002 – Nybeka
1. - 21. 7. 2002
Sahomové obývali nybecký kraj, co jen moje paměť sahá. Vypráví se, že přišli z jižního kraje, ale co je na tom pravdy, nevím. Toto je vyprávění jednoho léta, které možná změní život Sahomů a ostatních pozemských národů. Na nybecký kraj totiž padl temný stín. Stín zloby a temnot. Rozbil se poklop na TARSAH, studny do podsvětí…
24 statečných lidí se pustilo do boje s temnými silami. Psal se 1.7. 2002. Seibrové, Anduriové, Karkáti a Erlovci. Jejich oporou byli tři staří Sahomové, strom který rodil pláťáky, dobrá kuchyně a všeobecné nadšení pro věc.
Adámkův zlepšovák při schovávané: Adam: „Háňo, až budeme hrát, tak každej napočítá do 15-ti a pak se bude muset přesunout, jo?“ Háňa: „Jenže to by každej počítal pomalu.“ Adam: „To nevadí, já jim to budu diktovat“
5.7.2002 Den legrace a hudby
„Při snídani jsme zjistili, že tento den má na nás největší vliv strážce zvuků. Začali jsme den tvorbou hudebních nástrojů. Chvilka práce a už byly na světě: chřestítka, vozembouchy i zvučná dřívka, jen zvučící kosti se nám nějak nepovedli. Než nastal čas našich dramatických vystoupení s hudebními nástroji, zahráli jsme si Pastušku, chození na laně a petang. Při petangu se z Ládi a Opice náhle stali slepice.“
8.7. 2002 Z puťáku
V kronice je: „Šli jsme dál a dál (Láďa mezitím našla padesátikorunu). Dostali jsme se až na letiště, které bylo 2,5km dlouhé. Bylo strašný vedro. Večer jsme ještě vyráběli přenašedla na oheň. Spali jsme pod skalním převisem v borovicovém lese ploučnického kraje.“
Co z kroniky vypadlo: Třeba, že jsme řádili v Ploučnici na našem bývalém tábořišti. Třeba to, že pro borůvku jste nemuseli ani do lesa, stačilo se sehnout u cesty a taky návod jak přeskočit pubertu!
11.7.2002
Strážce rostlin
Ani ježčí bodlina
ani vody díž,
pomůže jen rostlina
Sahomovi na potíž.
12.7.2002
„Největší vliv na nás dnes měl strážce větru. Snažili jsme se zachránit vajíčka vzácného ptáka černovajíčkovce, která mu vypadla z hnízda. Vajíčka byla velmi křehká, a tak jsme je přepravovali přes nejrůznější úskalí pouze foukáním, abychom je neponičili.“
Mezi tím vším jsme si vedli docela dobře při získávání různých kouzelných předmětů, jako byl třeba bezedný vak, pírko neviditelnosti, velmi oblíbený elixír obouručka nebo taky zaříkávadlo. Všechny tyto předměty nám dost usnadňovaly náš boj s temnými silami. Pláťáky nám pomáhaly nalézt roztroušené střepiny poklopu na TARSAH, a tak se zatím vyvíjelo všechno dobře.
14.7.2002
„Co tvé oči nevidí, to se dozvíš od lidí. A tak jsme šli do Hlavice a vyptávali se kronikářů a pany starosty. Všichni nám byli velmi prospěšní a někteří dostali od pana starosty ještě na cestu dobré perníky. Večer byl velký sněm, který zahájila Andy a Tomík s Méďou – byli tento rok ohnivci. Klouzek složil oddílový slib a Míša dostal privilegium nosit oddílovou košili. Strhl se veliký mezioddílový souboj v Riskuj. Večer byl dlouhý a krásný, horší bude zítra ráno vstát.“
18.7.2002
„Den D. Strážce TARSAH. Nastal čas vydat se na cestu a zakrýt studnu do podsvětí.“
19.7.2002
„Poklop je sestaven, střepiny jsou všechny, najít místo a konečně ukončit řádění temných sil. Za nějakou tu hodinku se nám to společnými silami povedlo.“
Jen a jen s vámi byl tábor tím, čím byl.
