Jak se dělá poklad?
31. 3. 2012
Napadlo to Simču a mě na listopadové výpravě. Taková blbina asi fakt mohla napadnout jen nás. Uděláme poklad pro vedoucí. Hned v chatě se k nám přidaly Meliška, Sára a Samara. A již ve vlaku jsme bláhově plánovali, kam zprávy dáme.
To bylo na začátku listopadu. Schůzku se nám podařilo zorganizovat až den před Vánoci, 23. 12. 2011, bez Samary. Tady to vše vypadalo jako úžasná sranda. Jen tak čmáráme po mapě a určujeme, kam vedoucí pošleme. Sepisujeme seznam šifer, které chceme použít a určujeme datum akce – 31. 3. 2012 – den před Aprílem. Nakonec jdeme najít místo pro zprávu v horní půlce Václavského náměstí.
Pak nastává dlouhé období, kdy si říkáme, že základní věci jsme už udělali a na ostatní věci je ještě brzy. Toto období bylo na můj vkus trochu až moc dlouhé.
Diskuzi konečně rozhýbala až zlá zpráva: 31. 3., v den konání pokladu, se bude Prahou běžet půlmaraton, což výrazně omezí tramvajovou dopravu v centru města – bylo potřeba přesunout některé zprávy. Schůzka na konci února u mě doma byla již poněkud realističtější. Objevilo se ještě spousta zdánlivých prkotin, které je potřeba vyřešit. Kdo zaluští zprávy? Jako nejvhodnější kandidát se ukázala Meliška, která šifrám z nás asi rozuměla nejlíp. A tak se pomalu blížila ona osudná sobota.
Pokud by někdo ze čtenářů Pejska, kdo ještě není vedoucí či instruktor, chtěl dělat poklad, ať nepodceňuje stříhání papírů se zprávami a SOSkami. Zabil jsem tím tři večery. Dále eventuálnímu zájemci o dělání pokladu doporučuji vždy za čísly 6 a 9 psát tečky, aby nedošlo k jejich záměně. To mi došlo, až když jsem byl v polovině práce.
Čím blíž byl osudný den, tím rychleji se plnila e-mailová schránka posledními organizačními majly.
A v úterý 27. 3. přišla ta největší sranda. Tři z pěti organizátorů onemocněli. Zdrávy zůstaly jen Meliška a Simča. Už už to vypadalo, že celá, čtvrt roku připravovaná akce bude odsunuta na neurčito. Ale zdravé holky to za značného pesimismu všech ostatních nakonec zvládly, takže se 31. 3. 2012 v 8:30 ráno v klubovně sešli: Míša, Stařec, Eliška, Jenda, Kvítek, Péťa a Šárka. A poklad začal. O tom, jak se vyvedl, si nechte vyprávět od někoho z účastníků. Já si myslím, že až na to, že se na poslední zprávu dostala jen jedna skupinka a že na konec hry nebyl nikdo v klubovně kvůli trablím s klíči, to nebylo špatné.
Zapsal Vosa