Velikonoční výprava [Malý Vpřed]
20. - 21. 4. 2025
Vyrazili jsme v neděli 20. dubna z pražského Hlavního nádraží směrem do Plané u Mariánských lázní. Po cestě jsme ve vlaku hráli hry – černého Petra, prší, země-město a sirkovou pyramidu. Stihli jsme si taky prohlédnout, co má kdo z nás v KPZ, a ještě zbyl čas na svačinu, abychom se posilnili na cestu k tábořišti, která nás bude čekat po vystoupení z vlaku. Na nádraží v Plané jsme se potkali s Kryštofem, který nám vzal autem batohy, abychom je nemuseli nést celou cestu. Jen s malými batůžky jsme se vydali za krásného slunečného počasí na cestu k tábořišti u Kosího potoka.
Cesta rychle ubíhala, zhruba v polovině jsme si dali krátkou zastávku u letiště, a akorát na oběd jsme dorazili na louku, kde stála týpí. Nejen dvě, ve kterých jsme bydleli my s velkými Vpřeďáky, ale i týpí ostatních oddílů – Uší-X, Arálií, Draca a Skarabíků. Vzduchem se linuly vůně právě uvařených obědů a my už měli taky pořádný hlad. Vyndali jsme si tedy z batůžků jídlo a společně s velkými Vpřeďáky jsme se naobědvali. Po zabydlení a krátkém odpočinku jsme se rozdělili – holky zůstaly v táboře a zdobily vajíčka, Hugo se vydal společně s velkými kluky pro pruty na pomlázky.
Kromě vajíček jsme barvami ozdobily také naše ruce a trávu na louce, ale byla to fajn zábava. Už jsme měly skoro hotovo, když se kluci konečně vrátili ze své výpravy a donesli pěkné proutky. Upletli své pomlázky, služba začala vařit večeři a my jsme si ve zbylém čase zahráli čínskou modlitbu. K večeři byl výborný kašpárek a pak přišlo zpívání u ohně v týpí, kdy za námi přišlo také Draco. Den se nachýlil a unaveni jsme usnuli ve svých spacácích.
Pondělní ráno začalo brzkým vstáváním, abychom měli na vše dost času. Kluci koledovali a honili holky s pomlázkami. Holky jim za to vázaly na pomlázky stužky. Některé stužky měly na sobě symboly a ty pomohly klukům k získání zprávy, kam se mají vydat pro pomlázku. Zprávy je zavedly nakonec zpět do tábora, a tak jsme se všichni usadili ve velkém kruhu a společně jsme posnídali dobroty – mazance, vajíčka i nějaké čokoládové dobroty.
Po snídani byl čas zabalit se, zbourat týpí a vyrazit na cestu domů. Tentokrát jsme do Plané jeli autobusy, a tak byla cesta výrazně rychlejší. Ve vlaku jsme se usadili na místa, kde jsme měli zakoupené místenky, dali jsme si k obědu chleba s pomazánkovým máslem a okurkou a vlak nás nakonec dovezl zpátky do Prahy. Tam jsme se společně rozloučili i se všemi z jiných oddílů, kolečko to bylo opravdu velké, přes celé nástupiště.
Zapsala Kvítek
