[Malý Vpřed] Listopadová výprava
9. 11. 2024
V sobotu 9. listopadu jsme se sešli u tramvajové smyčky Divoká Šárka, abychom se společně vydali na výpravu do Šáreckého údolí. Cílem naší výpravy bylo vyzkoušet atrakce pro návštěvníky naší ZOO, abychom více přitáhli jejich pozornost. Sluníčko se na nás od rána usmívalo z bezmračné oblohy, a tak nám ani nevadilo, že vůbec nefouká, když se chystáme pouštět draky.
Pouštění draků a obřích bublin bylo naším prvním zastavením. Bezvětří nahradily rychlé nohy a tak jsme brzy zaplnili společně vzduch draky i bublinami. Některé bubliny byly pořádně velké, jiné, menší, se zase vznesly až vysoko do nebe. Když jsme se pouštění nasytili, byl pomalu čas nasytit i naše hladová břicha. Rychle jsme ještě vyzkoušeli vytvořit si skluzavku na svahu a pořádně se po ní projeli. Ti nejodvážnější to zvládli i s rozeběhem a hlavou dolů napřed. Obědvali jsme na hřišti ve vagoncích dřevěného vláčku. Sluníčko pěkně svítilo a po chvíli byl čas pokračovat dál.
Sešli jsme dolů do údolí k Šáreckému potoku, podél kterého jsme pokračovali až na obrovskou louku, kde na nás čekala další výzva. Vyzkoušeli jsme si, jaké to je vést stánek s občerstvením, a otáčet se musel úplně každý. V kuchyni bylo potřeba ze správných surovin připravovat pokrmy, obsluha přijímala objednávky a snažila se, aby každý dostal, co si přeje, a konečně nejdůležitější byli zákazníci, kteří si za těžce vydělané peníze objednávali, na co zrovna měli chuť. Všechno klapalo jako po másle, a tak jsme se utvrdili v tom, že v naší ZOO zvládneme stánek provozovat.
Posledním úkolem, než se sluníčko úplně schovalo za kopec a začala být lezavá zima, byla stavba vyhlídkových mostů, do které jsme se pustili téměř na konci naší trasy. Z přírodnin, špachtlí a špejlí jsme postavili tři krásné stavby, které bychom někdy v budoucnu rádi do ZOO umístili, aby měli návštěvníci na naše zvířata lepší výhled. Prokřehlí jsme se vrátili zpět k tramvajové točně a každý z nás se těšil, až si doma napustí teplou vanu nebo mu rodiče uvaří teplý čaj a zaleze si s ním pod deku.
Zapsala Kvítek
