Výprava na Sázavku
25. - 27. 3. 2011
Dorazili jsme za tmy a plní energie. Najedli jsme se, zprovoznili základní svítidla a šli spát. Ráno jsme se nasnídali, popřemýšleli nad tím, proč nefunguje pumpa a vyrazili na výlet. Hned na začátku jsme narazili na drobný problém v podobě strhnutého mostku přes potok. My, Vpřeďaci, jsme naštěstí vynalézavá stvoření, a tak jsme si poradili. S pomocí Májky, která se obětavě vyzula a začala s nadšením brodit, jsme umístili vedle původní klády z mostku ještě jednu, a poté jsme začali vesele přelézat. Ztráty byly nulové, všichni jsme se dostali na druhou stranu bez úhony a namočených bot. Šli jsme a šli, a to byste se divili, kolik rybníků, které vůbec nebyly zakreslené v mapě, jsme potkali… Nakonec jsme ale i po zmizení cesty našli správný směr a neomylně dorazili zpět. K potoku bez mostku :-) Tentokrát jsme ale byli originálnější, ti odvážnější z nás přešli potok po traverzách, ostatní přes zachovalejší můstek trochu více proti proudu. Po návratu jsme se hladoví vrhli na přípravu oběda, a poté posilněni na zkoušení divadla. Zima nás ale nakonec zahnala zpátky do chalupy, takže jsme v hraní pokračovali tady. Šlo nám to čím dál lépe a i ti skeptičtější z našich řad začínali doufat v úspěch. Večer jsme si udělali spoustu těstovin a moc nám chutnaly. Najezení a unavení jsme šli spát, až na hrstku bdějících, která dlouho do noci pokračovala hraním matfyzáckého prší. Ráno jsme v klidu vstali, uvedli Sázavku do původního stavu a vyrazili zpět na vlak. Domů, do Podolí, do lékárny…
Zapsala Eliška