Boj o Štítek táborníka
20. - 22. 5. 2011
Vyrazili jsme pro změnu z Masarykova nádraží a ve zdraví dosáhli cílového místa Lužné. Počáteční horko nás ukolébalo, a proto jsme se cítili poněkud zaskočeni, když začala bouřka. Zapláštěnkovali jsme se tedy a urychleně pokračovali v cestě. Po chvíli hledání na stanoveném místě jsme našli ideální místečko na spaní a počali stavět plachtičky. Dobře zaopatřeni před deštěm jsme ulehli s obavou, jak bude zítra. Ráno nás mile překvapilo nádherným počasím, a tak jsme se pustili do boje o Štítek táborníčka. Začali jsme držením ešusu na vytrvalost. Na obličejích všech zúčastněných bylo vidět obrovské úsilí. Pokračovali jsme prolézáním pavoučí sítě na co nejmenší počet dotyků, spojováním dvou lan na různých stromech a házení kroužky na cíl. Vše běželo jako po másle. Stařec se navíc čas od času zeptal na tolik nenáviděnou otázku: Kolik je hodin? A postupně načítal odchylky. Ti, kteří zrovna neměli co na práci, pilně vymýšleli příběh podle několika obrázků, jejichž pořadí bylo libovolné. Po obědě jsme navázali druhým kolem házení kroužků na cíl, Setonovým během, přenášení vody brčkem a prolézáním trasy poslepu s poznáváním předmětů. Odpoledne jsme vyrazili na procházku s poznáváním rostlim a doplnili vodu. Večer se pomalu chýlil a my jsme se vrhli na azimuťák, následovaný nočním hledáním budíku po sluchu. Po výborné rajské jsme opět ulehli. Všichni jsme byli zvědaví, jak to vlastně dopadne. Ráno jsme si zabalili, přečetli si povídky k obrázkům a vyrazili na Epikurovo poselství. Boj to byl tvrdý, přestože pořadí již bylo jasné. V kategorii mladších zvítězila Tea, v kategorii starších pak Pomeranč. Gratulujeme!
Zapsala Eliška