Výprava do Jinčova a setkání s Rudolfem II.
25. - 28. 9. 2009
V pátek odjíždíme vlakem do Nížboru a vyrážíme na cestu. Nacházíme příjemné místo na spaní a hrajeme Tomovu hru s čísly. To byste nevěřili, jak vypadá za tmy všechno jinak. Usínáme příjemně unavení za zvuků Starcovy kytary. Budíme se vyspalí, ale všude kolem panuje zima a chlad…
Nasnídaní a sbalení pokračujeme a snažíme se poznat co nejvíce listů a ukázat je Kvítkovi. Májce se podařilo určit opravdu úctyhodných 32 stromů, tolik jsme jich v lese potkali. Na sympaticky vyhlížející louce hrajeme HU-TUTU a všichni vítězíme! Začíná nám ale docházet voda, a když zastavujeme ve vesničce, abychom jí doplnili, přibíhá k nám posel s fantastickou novinou. Dnes večer přijede na hrad Jinčov Rudolf II. s žádostí o pomoc a my ho máme pohostit. Naštěstí máme k dispozici i něco málo z hradní spižírny, a tak po družinách domlouváme jídla.
Na hradě nás již čekají a společně se učíme kolový tanec. Blíží se večer, a tak začínáme s přípravou hostiny. Jen co nachystáme všechna jídla v loučemi osvětlené místnosti, doráží Rudolf II. a vysvětluje nám, že jeden z jeho poddaných má mapu podzemí, kde je ukrytý golem, a že se ji máme pokusit získat. Po jídle předvádíme Rudolfovi náš tanec i s hudbou a sledujeme úchvatné vystoupení s ohněm. Nakonec nacházíme i poddaného s mapou podzemí. Nehodlá se jí ovšem jen tak lehce vzdát- vymění ji za zboží, které mu máme dovážet až na nádvoří. Vyčerpání zážitky uléháme pod hvězdnou oblohou…
Ráno začínáme se stavěním živností, abychom mohli vyprodukovat zboží a vyměnit jej za části podzemního plánu. Nejlepší jídlo uvařila družinka Hvězdářů, byli tedy na řadě první. Potom vyrážíme na Vraní a hrajeme hru „Sudá nebo lichá“, cesta je ale daleká, a tak se rozdělujeme na starší, kteří jdou pěšky a mladší, kteří pokračují autobusem. Podle dohody se scházíme na tradičním místě-mladší jsou nakonec rychlejší. Jsme po cestě vyhladovělí, takže rychle večeříme a užíváme si zaslouženého odpočinku.
V pondělí před odchodem na vlak hrajeme míčbee. Než obědváme, snažíme se odhalit páry v rodokmenech ostatních družinek a získat tak jejich dítě. Blízko Zdic nakonec vybílíme řeznictví, ale to už opravdu musíme na vlak a zpátky do Prahy.
Zapsala Eliška
