Velikonoce
1. - 5. 4. 2010

Ve čtvrtek ráno jsme v klubovně posbírali nezbytné vybavení a vyrazili na vlak. Cesta směrem k Brnu trvala několik hodin, tak jsme si ji zpestřili hraním her. Po jednom přestupu a několika chvílích jsme se ocitli na vypůjčeném tábořišti. Vzpamatovali jsme se po cestě vlakem, začali prozkoumávat terén, stavět týpka a dodělávat potřebné tyče… Den uběhl rychle, večer jsme se ohřáli u ohně, udělali si polévku na posilněnou a šli spát.

Ráno jsme se rozdělili na družinky a vrhli se na přípravu pokladu. Prozatím jsme jen prozkoumávali terén v části, která nám byla přiřazena a hledali místa na uložení zpráv. Po obědě jsme odpoledne strávili společným hraním lakrosu, pasáka a Hututu s ostatními oddíly. Večer jsme opékali špízy, mňam, a v lese při svitu baterek sháněli od celníka potvrzení na sesbíraná povolení.

V sobotu jsme dozaluštili zprávy, rozmístili je po stanovištích a vydali se na výlet. Počasí nám přálo, výhledy byly úžasné, potkali jsme několik rybníčků… V lese jsme po chvíli hledání narazili na hradiště, které bylo cílem naší cesty. Usadili jsme se v něm, pokochali se výhledem na řeku, odpočinuli si a vrátili se zpět do tábora, kde jsme večer u ohýnku budovali armády a snažili se vytvářet co nejsilnější a nejbezpečnější koalice.

Teď nastal čas na naše pokladové utkání, vzali jsme si s sebou jen to nejnutnější a v intervalech mezi skupinkami vyrazili. Boj to byl velmi urputný a zvláště ze začátku velmi vyrovnaný, nicméně pozdějí se vytvořily mezi družinkami větší či menší rozestupy, které vydržely až do finále. Po lehkém vzpamátování se z pokladu si pro nás Skarabíci připravili hru, při které jsme měli vyhnat Moranu – zimu pryč a obstarat návrat jara. Nejprve jsme získali části Morany, které jsme s pomocí První vlaštovky dali dohromady, poté jsme tělem – balonkém dopinkali Moraninu hlavu až k místu, kde jsme ji složili a postavili. Moran ale bylo několik, takže zbývalo odhalit tu nejkrutější a nejmrazivější, kterou bylo potřeba zničit. Zahájili jsme teda boj mezi vlastníky jednotlivých Moran v ničení Moran ostatních družinek. Nejstrašlivější Morana přeživší jako poslední byla slavnostně vhozena do potoka, a nás přišlo navštívit jaro i se sladkou odměnou. Blížilo se Velikonoční pondělí, a tak holky barvily vajíčka, kluci pletli pomlázky a vařili večeři a večer jsme byli opravdu utahaní…

Vzbudilo nás mlácení pomlázek kolem našeho týpka a než jsme se odvážily všechny vyjít ven, vstříc jisté smrti :-), uplynulo v Haldě hodně vody… Vyšly jsme z toho ale celkem bezbolestně, kluci ze získaných perníčků sestavili zprávu a odebrali se k další, kterou již bylo potřeba rozšifrovat. Nakonec se to však podařilo a barel s bonbony byl úspěšně objeven. Posnídali jsme rozličné části koledy, od beránky, přes mazance, vajíčka, pomazánky a já nevím co ještě… Čas odjezdu se ale blížil, takže jsme vše vyklidili, zbourali a sbalili týpka, uklidili po sobě tábořiště a vydali se na vlak. Výprava to byla moc povedená, snad nás příště pojede víc!

Zapsala Eliška