O titul Sázavkáře
23. - 25. 4. 2010
Z Hlavního nadraží jsme se vydali na Sázavku utkat se o titul Sázavkáře. Velcí byli na putování, takže šance na vítězství byly opravdu velké. Boj jsme zahájili večerním hledáním flétny po zvuku. Trvalo to překvapivě krátce a všichni byli během chvíle úspěšní. Odebrali jsme se na kutě, abychom mohli ráno pokračovat co nejlépe. Po snídani jsme se pustili do stavění plachtičky na čas a házení šiškou na cíl. Následovalo sbírání chrastí na čas a pořadí se každou chvíli měnilo jako na běžícím pásu. Počasí bylo nádherné, tak jsme si ho pobytem venku dosyta užívali. Azimuťák dělal problémy snad všem, ale přepalování provázku reputaci zase vylepšilo. Takové perné dopoledne nás všechny vyčerpalo a vyhladovělo, tak jsme se pustili do přípravy sálatu. Všechny se moc povedly a chutnaly… nu jako salát. Značně posilnění jsme se poustili do tvorby komiksů.
Čas se pomalu začínal chýlit k večeru a my se snažili propinkat co nejrychleji balonek vyznačenou tratí, poskládat Epikurovo poselství ukrývající moudro o nepřátelích, najít větvičku na zhotovení snového kruhu a nanosit dříví na večerní táborák. Polévka vesele bublala na kamnech a my vyráběli komiksy a snové kruhy a čekali až dorazí naši nejstarší. Naše očekávání bylo záhy naplněno, najedli jsme se a vyrazili k ohýnku opékat buřty, slaninu, sýr a další nejroztodivnější potraviny v různých kombinacích, jaké nás jen napadli. Za zvuků Starcovy kytary byl svět hned příjemnější. Unavení jsme zalézali do spacáků a Sázavkou se linula vůně perníku. V neděli jsme si na něm dokonce pochutnali, dodělali snové kruhy a pustili se do úklidu a štípání dřeva. Titul Sázavkáře získala Simča. Gratulujeme! Když bylo vše připravené a hotové, vydali jsme se na vlak do Prahy a hurá domů.
Zapsala Eliška
