Výroční výprava
4. 3. 2007
Tak se nám opět v oddíle rok s rokem sešel a nadešel čas tradiční výroční výpravy. Přečtěte si, jak jsme letošní 29. narozeniny Vpředu oslavili.
Scházíme se chvilinku po osmé na Hlavním nádraží, i na vlajku a zákopák jsme si vzpomněli, takže už jen lístky a hurá vyrazit. Vezeme se novým, moderním, příměstským vlakem, jako bychom do něj my, lidé s lehkým srdcem, toulavýma nohama, batůžky a oddílovými košilemi snad ani nepatřili. Vládne dobrá nálada, příjemný hlahol a smích. Vystupujeme v Srbsku a po chvilkovém pochodu se ocitáme na tradiční herní louce. Nahý v trní je jasná volba, motivace na téma Angličané proti Skotům a bitva může začít. A že byla tvrdá a nelítostná… Závěr nám trochu kazí pán od ochránců přírody, který nás upozorňuje na chráněné území. Ještě si to mezi sebou rozdáme ve dvou kolech Veverčích ocásků a putujeme dále směrem k Rokli úmluvy, kolem Bubovických vodopádů a vzhůru. Před příchodem k rokli si většina z nás zaváže oči šátkem, to aby nevěděli, kde se to naše posvátné místo nalézá. Chvilka napínavé a vzrušující cesty bez zraku, zvuk lámání větví, nářek, dupot a šustot listí… Je tu, stejně jako loni, nezničená, netknutá. Vyznačíme místo skrýše a dobrovolníci se dávají do práce. Po chvilce velký kámen, neklamný náznak správného odhadu, nitě a už je to tu – schránka s listinou. V důstojném kruhu v tichosti otevíráme, čteme obě zakládací listiny, kolují. Rozvineme vlajku, nováčci slibují a jsou odměněni plnohodnotným přijetím do oddílu, oddílovou košilí a možností podpisu na zakládací listině. Přidáváme do našeho pokladu další mince, zapečeťujeme opět schránku a pečlivě zahlazujeme skrýš. Po oddílovém pokřiku, při odchodu, není poznat, kde byla ještě před chvílí alespoň půlmetrová jáma.
Kousek cesty dále – zarostlý vápencový lom, na skalní plošině nad ním počíná se velké klání – palačinková soutěž. Pánvičky, liháče, těsto, možné i nemožné ozdoby. Posilněni obědem pokračujeme dále směrem k dubu Sedmi bratří. Kousek před ním veverka na Janu a také hon na Ondráše. Pak hra u dubu, průchod Karlštejnem, čekání na nádraží a už jen cesta vlakem zpět do Prahy.
Zapsal Ondra