Vánoční výprava do Šiškovic
16. - 18. 12. 2002

V pátek 16. prosince jsme se srazili na Masaryčce a vyrazili do Železných hor. Zima byla veliká, a tak jsme doufali, že budeme moci využít led na naše radovánky. Když naše skupinka dorazila do chaloupky zajásala, neboť místnosti byly trochu předehřáté ještě od babičky a od dědy, kteří dopoledne odjeli. Zahráli jsme si mafii, která byla velmi napínavá. Pak jsme se vydali do lesů za bludičkami. Les byl doslova plný trní, což je v noci opravdu nepříjemné, ale lovci bludiček si vedli dost dobře. Večer jsme se domlouvali, co bude potřeba připravit na zítřejší vánoční oslavu. Těšilo nás, že jsme téměř všichni, i když Klouzek a Saša chyběli. Na ty jsme také vzpomínali.

Po ranním teplém čaji a nákupu se pustila naše skupina přes pole do středu Kraje k lípě a odtud z kopce k Brodu. Našli jsme si vánoční stromeček v polomu a nasbírali materiál na ozdoby. Za nějakou chvilku se před námi otevřel les a my spatřili rybník. Led byl silný a krásně čistý, jako zrcadlo. Po několikerém prozkoumání pevnosti ledu jsme se na něj vrhli a řádili. Odpoledne došlo na tvoření ozdob, přípravu vánočních tradic, výrobu adventního věnce, spirály, stromečku a výrobu kalendáře. Kolem 18h bylo vše připraveno.Jed­notlivé skupinky představili tradice vánoční, za kterými se museli z Hůrky (kam jsme se mezi tím přemístili pomocí kořeněného nápoje) vydat např. do Kraje. Házeli jsme střevícem, posílali loďky, rozkrajovali jablko a louskali ořechy. Holky připravily již v Praze pro kluky spoustu cukroví a kluci pro nás přichystali lití olova. Čaj, cukroví a svíčky vytvářeli krásnou atmosféru. Byl čas na dárečky. Tento rok jsem byla zcela ohromena neboť dárky, který každý z nás vyrobil, byly vskutku krásné. Vše, co nám Ježíšek nadělil, se setkalo s radostným jásáním a dlouho do noci se ještě povídalo.

Za to ráno nás už čekal úklid a cesta do Slatiňan na vlak, který nás zase dovezl domů. Výprava to byla krásná, plná pohody a radosti. Tak snad zase za rok.