Táborové písničky

Na letních táborech nás každoročně doprovází i naše táborové písničky. Nápěvem a textem se vždy pojí k příběhům, které práve prožíváme. Zde jsou jejich slova.

Píseň čajovníků (autor: Pomeranč & Vosa, tábor 2015)

(text připravený k tisku je na stránce tábora)

1. Z dalekých krajin jsme zpátky,
jsme o rok moudřejší, aj,
jediný, na co jsme krátký,
vědět jak uvařit čaj.

Ref: Slunce nad moře vychází k ránu
uvaříš čaj a kráčíš mu vstříc
ty jsi pánem čajovny, takže máš ránu
když dalšímu dni nastavuješ svou líc,
ty jsi pánem čajovny, takže máš v plánu
ze dnešního dne poznat víc.

2. S receptem každý se tají
pro listí musíme v háj,
tej, kdo se hůlkama nají,
ten už poznal světa kraj.

3. Mít svůj čaj je celkem snadné,
jen vědět co do něj vlejt,
čajovna, která to zvládne,
dostane císařský glejt.

Čarodějná výprava (autor: Pomeranč & Eliška, tábor 2014)

(text připravený k tisku je na stránce tábora)

1. Zrovna padal soumrak a v krčmě pilo se,
sám hostinský už nesl večeři na podnose.
V tom rozlétly se dveře, v nich odhodlaný mág,
řek’ ty a ty a ty a ty jdeš se mnou cesty flák.

Ref: Tam, kde pramen moci skrývá
sílu neprobádanou,
o níž vítr v noci zpívá.
Tam my teď míříme, dnem i nocí, světlem tmou.
Projít cestu strastiplnou,
zřít bytosti mýtické.
Získat pro ty, jenž nás vedou
krystaly magické

2. Pak nadechl se a dodal, nejprv nás čeká háj,
tam vždy pozorní elfové to jistojistě znaj.
V horách obry skolí barbar silou svou,
bahenní duchy zastraším spolu s alchymistou.

3. Ty malý hobite, vždy na výzvědách buď,
až dorazíme do cíle poznáš bohatství chuť.
Za krystaly magické, já vám se odměním,
tak vydejme se na cestu ještě před setměním.

Zaklínač (hudba: Pomeranč, text: Stařec, tábor 2013)

1. V údolí krás můžeš znát řeky proud,
co si zpívá? Co skrývá se v nás,
bílý květ, orlí let… I to jsem já.

Ref: Zas o krok dál přes každý val,
zas se k nám víra vrátí. I vlétě sníh
a v srdci smích, to se nám nikdy neztratí.

2. Nebe zahalil mrak, vadne květ,
stvůry jsou tu. Meč v ruce máš,
kam jen jít neváhej – blízko cíl máš.

Ref:

3. Již poslední boj bortí se, chvíle jen
nám už zbývá. Padá mokrý déšť,
omývá zem od krve, copak si zpívá?

Ref:

Théseus (autor: Stařec, tábor 2012)

1. Božský osud nás vede dál,
hrozny úspěchů dál nechat zrát,
s vírou dál v přátelství budem se jen smát,
a jako otrok se s údělem rvát.

2. Proud času nás zavlekl v dál,
král Aigeus nám úkol dal:
Zachránit Athény od daně strašlivé,
přemoct stvůry, chránit se od síly zlé.

Ref: Zažehnout oheň k nebesům,
hořící až do klidných dnů,
smysl čistý i moudrý,
jenž se v nás snoubí.

3. Co pro nás každý bůh znamená,
část naší duše ukrývá.
Přemýšlej, neptej se, když odpověď znáš,
radši hádej, co sám v sobě máš.

4. Příběh z našich snů žít,
na chvíli nechat problémy být,
postavit krásný chrám, o němž bozi sní
a ve kterém vaše sny bdí.

Ref:

5. O hostině nenechat jen zdát,
chvilku ulehnout, přestat se štvát,
Píseň když zavolá, do boje se dát,
jak Héraklés za čest se ptát.

6. Velkým vynálezcem být,
celý svět zrýt,
dostat se pod povrch, tam, kde princip spí,
přírodu znát a sní v souladu žít.

Tumurchin (autor: Stařec & Jana, tábor 2007)

1. Život mě naučil umírat,
písečnou bouří se prodírat.
Mohyly, stáda v širé stepi,
ni Žlutý červ mě neoslepil.

2. Skály mě naučily létat,
láska mě naučila nelhat.
Není tak tvrdé k zemi klesat,
Tengrimu když odevzdáš vesla.

Ref: Hmmm…

3. Tenkrát běželi jsme dešti vstříc,
rychlý kůň, kopí, štít, k větru líc.
Voda kalná, chladná mě svírá,
rozdrtit soky dosud zbývá.

4. Odvaha učí mě stranou stát,
skromnost učí mě, jak neprohrát.
Objevíš nepřátel tajnou skrýš,
navěky uchránit plamen sníš.

Ref: Hmmm…

5. Slavný a mocný rod bude tvůj
jako Umurchin vždy pevně stůj.
Hvězdy tě vyvedou z nicoty,
překonáš úzkost ze samoty.

Bílá paní (autor: Jana & Láďa, tábor 2007)

Ref: Dámo, Pane! Už přestaň klíti sám,
radujme se spolu, tak podej už ten džbán!

1. Král nás zase volá, sloužit musím jet,
opustit vše doma, na radost nemyslet.

2. Už zase jet do války, hájit srdce dam,
a dělat bouřliváky, buď proklet život sám!

Ref: Dámo, Pane! Už přestaň klíti sám,
radujme se spolu, tak podej už ten džbán!

3. A já tu peču vdolky a pořád vyšívám,
toť trudný osud holky, to vám povídám!

4. Pořád doma sedět, nejezdit nikam,
Své práce si hledět, nudu polykat.

Ref: Dámo, Pane! Už přestaň klíti sám,
radujme se spolu, tak podej už ten džbán!

Menam (autor: Jana & Kvítek & Láďa, tábor 2006)

1. Nezbylo místa pro radost,
zmizela všechna upřímnost,
množí se zlovolná cháska,
své místo ztratila láska.

2. Ztrácí se dobrota lidí,
nikdo se za to nestydí.
Na zem se snesla temnota,
Slunce se zjevit odmítá.

3. Pokud se světlo nevrátí,
všechno se v popel obrátí.
Hrstka dnů už jenom zbývá,
najdi dobro, co se skrývá.

4. Ještě roste oliv snítka,
ještě žijí hodná dítka,
na cestu se tedy dejte,
a zlobu za radost skryjte.

5. Buď bdělý ve dne i v noci,
jen ty nám můžeš pomoci,
posbírej jiskry posvátné,
ať světlo zase vysvitne.

Tajuplný ostrov (autor: Jana & Kvítek & Láďa, tábor 2005)

1. DmiTajuplný ostrov z Cvln se vyDminoří,
Dminaděje zrodí se v Ckaždém zDminás.
DmiSlabost ani zloba Cnás nepokDmioří,
Dmisnad spatříme znoCvu svoji Dmivlast.

Ref:AmiHluboký prales, Dmiobzor hvězdAminatý,
Amipřírody hájemEmiství,
Dmitomu, kdo umí být srdAminatý
Dmiodhalí taEjemAmiství.

2. Budeš muset bdíti nocí i ránem,
aby nevyhas' věčný plamen.
Potrava základ je tvého přežití,
musíš si želvy naloviti.

Ref:

3. Záchrana z odvahy tvojí pramení,
vytvoř viditelná znamení.
Každá věc v sobě skrývá poselství svá
i neznámá láhev skleněná.

Ref:

4. Rozmoklými kraji zpátky domů jdem',
jinde spočinutí nenajdem'.
Ač vyčerpaní únavou z dlouhých cest,
uhájíme vše, co naše jest.

Ref:

5. Vítr nevyrve hluboké kořeny,
vyrob nástroj kovem tvrzený.
Poražený znovu vypne svoji hruď,
zlomený meč bude opět skut.

Ref:

6. Neboj se osud svůj pevně uchopit,
do neznámých dálek vyrazit.
Až poznáme, že nadešel pravý čas,
na cestu vydá se každý z nás.

Tuscarora (autor: Ichčus, tábor 1990, 2003 a 2004)

1. AmiKde slunce svítí nad travnatou Cpláň,
C/Gtu zem Cznám,
C/Gmoc bych Cchtěl,
tam chvíli Amistát.

2. Ze vzpomínek se noří příkrá stráň,
podává,
všem krásným snům,
laskavou dlaň.

Ref: Tak Fdál se toulám světem sám,
a v patách Cmám jen vlastní stín,
k dětstFví teď cestu odkrývám,
je zaváCtá prachem dní, těch všedních Amidní.

3. Zde čas se nepočítá v hodinách,
bolest klam,
lež a svár,
spí v křovinách.

4. Vítr zpívá píseň v korunách,
po špičkách
já chodím snít,
já chci tam být.

Ref:

Nybeka (autor: Bláňa & Háňa, tábor 2002)

1. Poslyš dnes pokoru lesa,v tajemství uvadá smích,
temnotou hlubina plesá, Nybeku zakrývá stín.
Houslové requiem vkládá Sahomům do jejich snů,
ať nebojí se, kdo neokrádá své druhy o krásu dnů.

2. Jako kdysi dávno odpověď je jedna,
na otázku kladnou nalézá kdo hledá.
Jako kdysi dávno odpověď je jedna,
na otázku kladnou nalézá kdo hledá.

3. Klíčem ukážeš si cestu, prameny vedou tvou pouť,
naslouchej moudře mně společenstvu,
kudy lze za světlem plout,
naslouchej moudře mně společenstvu,
kudy lze za světlem plout.

4. Poslyš dnes pokoru lesa, v tajemství uvadá smích,
temnotou hlubina plesá, Nybeku zakrývá stín.

Ufonek (autor: Bláňa & Háňa, tábor 2001)

1. Kamaráde z jiných světů,
ač léto bylo krátké,
náhle jsem létal,
náhle cítil závrať
na lodi velmi vratké.

2. Viděl jsem malého prince,
z kapsiček po nebi rozséval mince,
to největší nekrásnější
bylo mé zlaté slunce.

3. Kamaráde z jiných světů
možná jsi ufon nebo jenom přízrak,
přítomnost tvou já moh zažít,
když na zemi hledal jsi útulný přístav.

4. Bruslil jsem na dráze z mléčné rýže
polapen hloubkou vesmírné říše,
ztratil jsem pouta odhodil strach
nutné pozemské tíže.

5. Kamaráde z jiných světů
tvůj život chvíli zkoumal jsem pod lupou,
poznal jsem spoustu úžasných věcí,
přesto že jiní věřit mi nebudou.

6. Kamaráde z jiných světů,
odkud jsi přišel vysvětlit nedovedu,
nebyl to New York a nebyla to Paříž,
řeknu už jenom jednu tichou větu:
Ahoj, kamaráde z jiných světů.

Keléton (autor: Bláňa & Háňa, tábor 2000)

Ref: V jedné skleněné kapce.
na dně hlubokých moří,
zračí se neznámý ostrov,
kdopak v něj věří, kdopak v něj věří.

1. Tam voněla máta už kdysi,
když ptáci se učili zpívat,
na stromě tajemství visí,
jadérka na svět se dívá.

Ref:

2. Až na řece poroste tráva,
a v mě dlani bude řvát lev,
já zakřičím, že tohle to vzdávám,
ale to není teď.

Slovy: V očku za řasou je psána tvá otázka,
až dny se napasou na nebi uzrajou kuřátka,
jak šnečka v ulitce nalezneš odpověď,
snad ráno napoví, noc ti namaluje plán
a potom zaťukej a pověz já ten ostrov znám.

Ref: V jedné skleněné … ,
ve který věříš, ve který věříš.