Výprava na Vraní skálu
16. - 18. 9. 2005
Letošní „Vraní“ byla ve znamení vody. Nejenom, že byla všude kolem nás, ve vzduchu i v půdě, ale její působení na naší psychiku (a v některých případech i fyziologii) bylo značné… Dokazují to i tyto útržky našich rozhovorů: Áda si hrdě vykračuje se svou čerstvě naplněnou flaškou, která mu však nešťastnou náhodou upadne a voda začne drobnými dírkami prýštit ven. Pavel na to pobaveně reaguje slovy: „Ha, ha! Praskla ti voda!!!“ Jiný čas, jiná situace: Šimon vaří vodu na polívku, přičemž voda začne vřít. Okamžitě mi to nadšeně sděluje: „Terouku, hoří nám voda!!!“
Vše ale dobře dopadlo a v neděli bylo krásně teplo, sluníčko na nás přeci ještě nezapomnělo.
Na Vraní skále byl jako obvykle krásný výhled a paprsky vysušily kdejakou louži, takže není divu, že už jsme na vodu ani nepomysleli. Snad jedině v podobě sladkého nektaru z bájné limonádovny. Bohužel byla opět zavřená. Nuže, třeba příště. Vyjedeme z Prahy vláčkem dřív a doufáme, že ji zastihneme otevřenou… Jestli se ale napřesrok vydaří Vraní tak jako ta letošní, pak se máme na co těšit.
Zapsala Terouček